Střední Amerika

Střední Amerika je překrásný kus Země. A obrovský. Nějak tak v pozadí těch velkolepých spojených států, pro Evropany zase kapánek z ruky. Asi nemá cenu psát cestopis popisující, které všechny země jsou ve Střední Americe, kdy je Kryštof Kolumbus objevil a složení obyvatelstva taky asi moc za srdce nechytí. Od toho je tu wikipedie, nebo bedekr.

Střední Amerika se prostě musí prožít. Přiznávám, že už od dětství ve mně jen názvy těch zemí, jako je Kostarika, Panama, Honduras, Guatemala, nebo Belize vyvolávaly pocit, že je to nedostupná daleká část světa a tak trochu jsem si ji pletl s Amerikou jižní, přestože bývá označována právě jako součást severní. Možná to bylo díky indiánům, jejichž domovem Střední Amerika je. Všichni ti Aztékové, Mayové, Olmékové, Totonakové  a bůhví, kolik jich tam vlastně bylo. Za těch několik století, co jejich domov obsadili Španělé se tam odehrálo bezpočet válek a nepokojů, které jsou dnes snad už všechny zažehnány. Dnes je Střední Amerika právě díky letům izolace z do nedávna probíhajících nepokojů turisticky málo dotčená. Je to tropický ráj, kde se stále na mnoha místech můžete cítit jako Adam a Eva, nebo právě jako Robinson, nebo dávní kolonizátoři. Střední Amerika nabízí ohromný potenciál pro turistiku a odpoutání od současného hektického života. Samozřejmě že i tady se dnes potýkají s řadou problémů, jako je třeba odlesňování půdy, ale dalo by se tomu zabránit, právě kdyby se o Střední Americe více mluvilo. Často až tady si na blahobyt zvyklý a stále nespokojený Evropan uvědomí, odkud je dřevo, které jej doma obklopuje, nebo co se děje s odpadem, který produkuje a pocítí, jak je příroda silná, ale ne nezničitelná.

Osobně jsem brzy pochopil, že svět naleštěných hotelových hal a prohnutých švédských stolů není to, kvůli čemu bych cestoval.  Nedávno jsem si na facebooku přečetl jeden status. Stálo tam: „ Lidi by měli víc cestovat. Pochopili by spoustu věcí. „ Je to něco s čím naprosto souhlasím. Víc cestovat podle mě určitě neznamená cesta do Egypta,stejně jako strastiplná cesta do Chorvatska v autě, nebo autobuse. Nic proti takovým turistům, každý ať si jede kam chce, ale to není cestování o jakém mluvím.

Na světe je bezpočet překrásných míst, kde se žije „jinak“. A jde to. Tohle si dovoluji napsat, protože jsem už někde byl  a něco viděl. Cestování o kterém mluvím, je poznání jiných kultur, nových lidí a jejich povah. Poznání toho, jak je to a nejpodivnějších místech světa těžké si obstarat potravu a jak takové jídlo chutná. Jak chutná bezstarostnost, stejně jak hořké může být ocitnout se bez pomoci. Lidé, kteří hodně cestují v netradičních destinacích jsou podle mého názoru se sebou smířenější a víc si váží věcí, které jsou pro ostatní samozřejmé. Cestování na vlastní pěst je trochu adrenalin, o to sladší je každý úspěch, jste na sebe víc hrdí. Kdo jednou okusí jak je svoboda sladká a jaké to je být závislý sám na sobě ocení cestu na vlastní pěst a bude chtít znovu prožívat tu nádheru.  Takovým místem pro začátečníky může být Roatan. Tajuplný ostrov ve Střední Americe, výchozí  stanoviště k dalším výpravám do Guatemaly, nebo Kostariky. Na začátek Vám ale můžu zaručit, že i na Roatanu nebudete stačit zírat, jak to vypadá ve směsici mexicko africko indiánské kultury a jak omamně chutná bezstarostnost a svoboda. Zaplať Pánbůh, že Roatan neobjevil Che Guevara.

Cestujte a objevte co je svoboda! Objevte Ameriku…

 

Napište nám

  • Jméno
  • E-mail
  • Příjmení
  • Telefon
  • Text zprávy

3*3 =